742 stříbrných

Ahoj, možná jste již zaznamenali informaci o nálezu dalšího "pokladu" na Havlíčkobrodsku.
Zde je odkaz na článek uveřejněný v Havlíčkobrodském deníku.cz

K danému článku přidávám ještě pár faktů, postřehů, obrázků a fotografií přímo od Mgr. Aleše Knápka, který vede výzkum tohoto nálezu:

"Poklad byl uložen do podlahy přízemí domu, kterou tvoří jílovito-písčitá v podstatě jednolitá vrstva. Místo nálezu leží v čelní místnosti obytné dispozice, patrně u zaniklého vstupu do sklepa. Ten se projevuje zbytky kamenné konstrukce límce, který snad původně nesl poklop. Podlaha je tedy klenebním násypem sklepa, jehož stáří datuje intaktní mincovní soubor do 16. století. Tím jej také činí jednou z nejstarších architektonických památek vesnické architektury na Havlíčkobrodsku. Přestavba domu v 19. století (a snad i možné přestavby dřívější?) se této části stavby vyhnula a substrukce ponechala nedotčené – změnila snad právě osu vstupu do sklepa. Obvodové zdivo přízemí je již cihelné se zazděnými okenními otvory. Zdivo náleží patrně právě přestavbě konce 19. stol., zazdění otvorů pak renovaci ve 20. století.

Mgr. Aleš Knápek - Nalezené mince (předběžné určení):

Tabulka výše udává přehledně soupis nalezených mincí po jejich základním očištění a stabilizaci. Ne všechny korozí mědi a jiných kovů slepené mince byly odděleny, aby nedošlo k jejich destrukci, a budou podrobeny konzervátorskému zásahu.


(Mgr. Aleš Knápek) Mapka střední Evropy se zaznačením míst ražeb mimo současné území České Republiky

Archeologický průzkum se za daných okolností omezil na dokumentaci situace popsané s malým odstupem času nálezcem depotu. Na základě celkového rozboru však snad můžeme vcelku bez obav říci, že depot byl uložen na své místo po polovině 16. století a shodou okolností, nebyl zasažen pozdějšími úpravami stavby. Nález datuje také substrukce původního jádra domu "ante quem" vydání nejmladší ražby v souboru, tedy rok 1565.

K okolnostem uložení a zejména nevyzvednutí depotu, bychom mohli obecně zmínit zejména válečné události dotýkající se komunikací v koridoru Německý Brod – Čáslav, potažmo Podoubraví – Žďár nad Sázavou. Sem spadají pohyby domácích jednotek do protiturecké války v Uhrách na konci 16. století, Tažení Matyáše Habsburského na Prahu roku 1608 a později boje stavovské armády zejména v roce 1618. O dění přímo v Nové Vsi však blíže informováni nejsme. Důvody nevyzvednutí pokladu by tak byly pouze spekulativní. Jen na mátko připomeňme, že soupis světelského panství v roce 1591 nezmiňuje žádné poškození vsi a k jakýmkoli pohromám, by tedy mělo dojít až po tomto datu. Samozřejmě ovšem mohl vlastník depotu odejít ze světa "přirozeně" nemocí či nehodou a nepředat informaci o jeho uložení své rodině – měl-li ji, vůbec v době smrti...


(Mgr. Aleš Knápek) Ukázka několika ražeb pražských grošů. Dolní řada vlevo a vpravo s čitelným opisem FERDINANDUS PRI(mus)

        
(Mgr. Aleš Knápek) Vlevo půlgroš Ludvíka Jagellonského. Vpravo Tříkrejcar (Karel V.)


(Mgr. Aleš Knápek) Porovnání pražského groše a bílých penízů z obsahu depotu

  
(Mgr. Aleš Knápek) Vlevo: ukázka "slepence" mincí, spojeného korozí a stavu keramické nádoby při předání do MVHB

  
Mgr. Aleš Knápek

Keramická nádoba, v níž byl depot původně uložen, je dochována jen fragmentárně. Podařilo se ji však zrekonstruovat do 3/4 výšky a známe tak průměr dna 118mm. Keramická hmota s příměsí hrubšího ostřiva je vypálena oxidačně. Na podhrdlí byl hrnec či džbánek opatřen dvěma nevýraznými rýžkami. Okraj se nedochoval. Nádoba byla opatřena vnitřní glazurou žlutohnědé barvy, která je u dna rozpraskaná. Celkový dojem působí jako by byl použit hrnec o nižší kvalitě, nebo nádoba poškozená při výrobě. Zajímavostí je, že pro nedalekou Libici existuje doklad ve světelském urbáři (1591), že tam Chotěbořští hrnčíři brali za úplatu hlínu. Je možné, že nalezený hrnec (viz obr.) patří právě do jejich produkce (?)."

pro fisherklub.cz
Entjan

 

 

 

 

Komentáře

Obrázek uživatele Wiking 2

Hezkej článek Honzo.Je to už delší dobu,co jsem musel poopravit svoje tvrzení,že Vysočina jak je bohatá na válku,tak je chudá na kolečka všeho druhu.Již několikátý depot mincí v relativně krátké době je dukazem,že tomu tak nenísmiley

Obrázek uživatele knecht

Bezva čteníyes

Obrázek uživatele Pavel50

Poklad i článek je bezva yes jen ty naše zákony to je bída bída ...............

Obrázek uživatele Aurumann

Parádní čtení a velmi zajímavé.. yes

Snovy nalez...

Obrázek uživatele ludek

Hezké čtení a hezky zpracováno panem mgr. Knápkem. Osobně bych se přikláněl spíše k názoru, že dotyčný mince uložil do nádoby, která už v rámci jeho každodenního domácího používání neměla velký význam. Tím spíše, pokud měl dotyčný v úmyslu později (třeba i za nedlouho) svůj poklad opět vyndat. Ten "krásný" nebo "běžně používaný" džbánek by mu třeba mohl i scházet, pokud by to tedy celé nechtěl uložit jako "soubor cenností", což se nestalo. Tím že mince uložil do takového džbánku, mohl eventuálně utajit i ukrytý poklad před členy domácnosti – nikdo se po něm nemusel ptát – na rozdíl od toho, kdyby došlo k uložení do nějakého hezkého nebo běžně používaného džbánku.
Vyhnul by se tím tak "dotírajícím" manželčiným (a jako že to ženský umí smiley) otázkám typu: "Kde je ten hezký džbánek z loňské pouti", apod. Spíše by mě zajímalo (a já si myslím, že by to dohledatelný někde bylo – ať už ve farních knihách, matrikách, nebo kronikách), kdo na dané adrese pobýval. To je důvod proč bych tohle dělat nemohl, protože bych byl schopný se "zaseknout" na něčem, co by ve výsledku nemělo valný význam, protože bych po třech letech bádání přišel na to, že na dané adrese, bydlel Adalbert Sedlaczek – koňský handlíř, který byl v okolí vyhlášen pro své výtečné koňské maso smiley