Test detektoru Fisher F22

Firma Fisher Labs - první a nejstarším výrobce detektorů kovu na světě, představila v půlce minulého roku tři nové detektory kovů řady "F". Příjemným zjištěním bylo, že tyto nové detektory kovu disponují funkcemi, které jinak nabízejí až detektory v mnohem vyšší cenové kategorii. Jedná se např. o regulaci hlasitosti, numerický ID displej, volitelné zvukové režimy se 4 tóny + variabilní VCO zvukový režim, přednastavené programy plus uživatelsky volně nastavitelný CUSTOM program, FeTone™, paměť nastavení a jako třešničku na dort zde nalezneme i velice příjemnou voděodolnost. Nový model Fisher F44 (který jsme testovali před nedávnem - zde) nahrazuje detektor F4,  Fisher F22 pak starší model  F2 a jako úplná novinka navíc přibyl v portfóliu firmy detektor kovů s označením Fisher F11, který představuje cenově nejdostupnější detektor této legendární a lety ověřené značky. Není žádným tajemstvím, že prémiové značce detektorů, značce Fisher, šlo vždy v první řadě o vrcholové modely detektory kovů pro ty nejnáročnější hledače, kde s převahou dominuje a výroba detektorů pro začínající hledače byla u Fisher Labs  až na "druhé koleji". Nové modely F11, F22 a F44 však mají změnit vnímání značky u začínajících hledačů a tyto nejlevnější detektory mají nabídnout velmi zajímavou alternativu s atraktivní cenou. Vše stvrzeno pětiletou zárukou, která je u Fisheru standardem a oštemplováno logem nejstaršího výrobce detektorů.

Prostřední z nové řady
Fisher F22 je tedy prostředním modelem této nové řady detektorů kovu a technologicky i uživatelsky je velice podobný nejvýkonnějšímu a nejvybavenějšímu modelu Fisher F44. Ve srovnání s ním mu chybí několik funkcí jako je možnost manuálního odladění země, samostatný All-Metal režim a nastavení intenzity podsvícení displeje, jakým disponuje F44. Posledním rozdílem pak je velikost triangulární sondy, která je zde o trochu menší než u F44 (tedy 29x17cm) a jejíž rozměry jsou 25x14cm. Co však nechybí je uživatelsky velmi oblíbená funkce FeTone™, což určitě uvítá a ocení většina hledačů. Tato užitečná funkce, kterou byly doposud vybaveny pouze vlajkové modely detektorů Fisher F75 Ltd. V2.0, Fisher F75 V2.0 a Fisher F19 Ltd., totiž umožňuje ztlumovat tónové odezvy železa, zatímco hlasitost barevných cílů zůstává nezměněná. Mezi další užitečné funkce dále patří 3 přednastavené hledací programy + volitelný režim Custom, u kterého lze navolit a uchovat v paměti vlastní nastavení tónů pro jednotlivé vodivostní kategorie, chcete-li druhy kovů. Dále můžeme kombinovat a vybírat ze 4 tónů nebo zvolit variabilní VCO tón. Právě tento variabilní tón používá většina "profesionálů" na svých F75 Ltd, F75 a F70 (VCO tón má rovněž i F19 LTD a Goldbug DP Pro) pro nastavení signalizace barevných kovů. Věci se dají totiž odhadovat nejen podle digitalniho displeje, kde čísla odpovídají pravděpodobné elektromagnetické vodivosti předmětu (samozřejmě společně s jeho tvarem, velikosti a vzdálenosti od sondy), ale právě i podle jakoby analogového zvukového výstupu. Tóny se dají v programu CUSTOM nastavit tak, aby železa monotónně bručely a barevné cíle naopak vypískávaly nahoru. Podle tohoto VCO variabilního a nikoli pouze digitálního tónu. Budete tedy schopni mnohem jistěji odhadovat velikost, tvar a složení lokalizovaného předmětu v zemi, jakož i jeho vzdálenost od sondy. Pomocí VCO tónu dostáváme neskonale vice informací, než jaké obdržíme od detektoru, který nabízí pouze normální digitální tóny. Toto nastavení ocení každý, koho zajímají veškeré barevné tóny.

Test u Slapské nádrže

Nový detektor kovů Fisher F22 jsem se rozhodl pořádně vyzkoušet a otestovat u Slapské nádrže, protože ta je každou zimu o několik metrů vypuštěna a díky tomu se před naší chatou pokaždé odkryjí přehradou zatopená pole a dokonce i stará cesta vedoucí prostředkem pod hladinou řeky k bývalému přívozu ze Zvírotic do Županovic. 

Detektor F22 stejně jako jeho větší bráška funguje na 2ks 1,5V tužkové AA baterie, které  vydrží 25 hodin běžného provozu. Pokud budete používat kvalitní alkalické monočlánky, takováto výdrž opravdu není problém. Samotná instalace monočlánků je poměrně jednoduchá; po odsunutí dvířek na zadní straně ovládacího panelu se pomocí sklopného držadla pouzdro baterií dá vytáhnout ven a baterie z něj vyjmout. Po vložení nových monočlánků (pozor, abyste nepřehodili polaritu – detektor tím sice určitě nepoškodíte, má svou ochranu, ale nebude vám fungovat) pouzdro opět vsuneme dovnitř (jinak než správně tam nejde vložit) a vše nakonec zajistíme dvířky. Na instalaci nebo výměnu baterií je třeba si nechat opravdu záležet, protože pokud chcete, aby detektor byl voděodolný, dvířka musí být zavřená správně a přesně. Výrobce doporučuje používat zásadně baterie alkalické nebo kvalitní dobíjecí akumulátory. Když jsem detektor testoval, moje oblíbené a osvědčené alkalické monočlánky mi vydržely více než avizovaných 25 hodin a to i přesto, že venkovní teplota byla méně než 10 stupňů. Dobíjecí akumulátory jsem nezkoušel, normálně ale vydrží tak 50 - 60% času dobrých alkalických monočlánků.

Funkce a ovládání detektoru 

Detektor se zapíná zmáčknutím tlačítka "vypínače" umístěného na pravé straně ovládacího panelu. Po zapnutí přístroje začnou na displeji okamžitě běhat čísla v sérii po dvou. Kdybych z nových modelů Fisher F19 Ltd. jakož i nových verzí  F75 V2.0 a  F75 Ltd. V2.0 nevěděl, o co jde, přiznám se, že bych z toho byl asi trochu jelen. Určitě každý z nás alespoň jednou slyšel o tom, jak někomu někde někdo odcizil detektor a ten pak na různých internetových fórech uváděl sériové číslo detektoru a prosil o informace ohledně zcizeného přístroje. Problém byl vždy ale v tom, že stačilo odstranit nálepku sériového čísla (S/N) z panelu,  tyče nebo bateriového kompártmentu (umístění se liší se podle značky) a šance ověření pak byla nulová. To co nyní dělá Fisher je mnohem chytřejší a praktičtější. Ta čísla, která po zapnutí přístroje běží na displeji, jsou totiž sériovým číslem detektoru nahraným přímo v softwaru a nikdo je nedokáže odstranit. Pokud by tedy nyní existovalo podezření, že daný detektor je ukradený, stačí jej zapnout a přesvědčit se. Každý seriózní distributor a vlastně i dealer si v souvislosti se záručním listem vede databázi prodaných výrobních čísel a tudíž snadno může dohledat, kdy a komu byl detektor prodán a jaké měl sériové číslo. 

VOLUME (Hlasitost) je první kategorie, která se po zapnutí a zmáčknutí tlačítka MENU na LCD obrazovce objeví. Pomocí tlačítek + anebo – se hlasitost dá dle individuální potřeby rychle a jednoduše upravit. Úrovni dané hlasitosti bude vždy odpovídat číslo na displeji  v rozmezí  1 – 20. Při nastavení  od 1 do 9 se postupně zesilují signály železa i barevných kovů, při nastavení 10 a výše pak začíná fungovat funkce FeTone™.  Jak to funguje?
Při nastavení na 10 je hlasitost naplno pro barevné kovy a nulová pro železa. Od nastavení 11 – 20 se signály pro feromagnety postupně zesilují a při 20 jsou pak signály železa naplno stejně, jako pro barevné kovy. Na začátek  doporučujeme nastavit na hodnotu 8.

Dalším co budeme nastavovat je SENS (Citlivost) a to v rozmezí hodnot 1 - 10. Když opětovně stiskneme tlačítko MENU, na displeji se zvýrazní druhá ikona v pořadí - Sensitivita. Tu upravíme stejným způsobem jako předtím hlasitost. Citlivost upravujeme vždy tak, aby chod detektoru byl stabilní bez vyšší míry falešných tónů působených elektromagnetickým rušením. V případě takového rušení je třeba mačkat tlačítko (mínusová hodnota), dokud se přístroj nezklidní. Když chceme dosáhnout většího výkonu/dosahu, senzitivitu naopak můžeme zkusit zvyšovat, a to mačkáním tlačítka +. Na začátek natavte na 7.

V levém sloupci funkcí zbývá ještě 1 kategorie a tou jsou NOTCH neboli volitelná diskriminační okna. Tuto funkci na detektoru nepoužívám z toho důvodu, že hodnota/číslo elektromagnetické vodivosti detekovaného předmětu se značně mění podle své polohy uložení v zemi, jakož i vzájemné polohy dvou kovových předmětů uložených blízko vedle sebe. Jestliže pak jedna z nich je větší (jako ke vší smůle bývá většinou železo) dochází jednoduše k tomu, že menší věc je tou větší více či méně "zastíněna" a ta je pak mnohem hůře detekovatelná. Jako další příklad proč NOTCH nepoužívám, může sloužit skutečnost, že pokud je např. mince naplocho, bude vyhodnocena jiným číslem (a zároveň detekována i mnohem hlouběji), než když bude kolmo k sondě. Z tohoto důvodu se pak snadno stane, že takováto mince bude zařazena do jiného detekčního bloku a pokud je tento "NOTCH" odfiltrován, detektor na něj nebude reagovat, protože to má od nás zakázané a my pak vlastně ani netušíme, co v zemi  za sebou necháváme pro nějakého jiného šťastlivce.

Detektor Fisher F22, na pravé straně LCD displeje (stejně jako jeho vyspělejší bratr F44) nabízí 3 přednastavené hledací režimy + jeden zcela individuální program s pamětí. Mačkáním tlačítka MODE, se vybírá požadovaný hledací režim. Pro signalizaci všech kovů použijte program ARTIFACT, nechcete-li slyšet drobná železa, zvolte JEWELRY (šperky). Pomocí programů se volí úroveň diskriminace (rozlišení) kovů, tedy co slyšet/detekovat chcete a co nikoli. Přístroj hlásí různé kovové předměty rozdílnými tóny a na displeji se vždy zároveň objeví dvouciferné číslo, které vyjadřuje pravděpodobnou hodnotu elektromagnetické vodivosti daného předmětu. Jelikož se jedná o pohybový VLF detektor kovu, nezapomeňte, že k detekci je vždy nutný pohyb sondy, nebo naopak musíme pohybovat testovaným předmětem pod nebo nad sondou. Nízký basový tón vydávají všechny feromagnety jako je železo nebo ocel, střední tón pak všechny slitiny a většina mincí, jakož i většina tenkých a malých předmětů ze zlata, stříbra či bronzu (obecně registrovány jako hliníkové fólie, alobaly). Vysokým tónem jsou signalizovány čisté kovy - stříbro, měď a hliník. Vysokým tónem se však mohou hlásit i železné předměty větších/kompaktních rozměrů stejně jako kruhových/kulatých tvarů jako např. kulaté hlavy hřebů, podložky a matky, podkovy, velké plechovky, ohnuté hřebíky, zátky, atd. Pro každodenní hledání barevných kovů bez rozdílu, se dle mého názoru a zkušeností nejlépe hodí individuálně nastavitelný režim CUSTOM. Jakékoli kategorií zde totiž může být přiřazen jeden z 5 možných tónů. Jednou z možností je všem "barevným" předmětům přidělit variabilní VCO tón, který svou výšku a intenzitu mění podle toho, jak je předmět velký, jak daleko se od sondy nachází a jaký má tvar. Z popsané charakteristiky vyplývá, že tento zvukový výstup nám o v zemi uložených předmětech dává mnohem více informací, jak jsem popisoval výše. To je i hlavní důvod proč v takovémto tónovém nastavení sám chodím a proč jej volí i většina mých známých s detektory Fisher F75 LTD, Fisher 75 a Fisher F70.

Při nastavování tónů v režimu CUSTOM postupuji následovně. Nejprve mačkám tlačítko MODE, dokud není aktivován program CUSTOM. Následně stisknu tlačítko MODE a držím (déle než 1 sekundu), dokud na horní diskriminační číselné škále nezačne problikávat první kategorie Fe. Pomocí tlačítka + a/nebo – nyní vyberu jeden z 5-ti tónů, kdy nastavení 0 je variabilní VCO, 1 je bass, 2 je nízký, 3 je střední a 4 je vysoký tón. Když jsem s výběrem hotov, posunu se stisknutím MENU k dalším následným kategoriím - 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a těm pak stejným způsobem přiřadím požadovaný tón. Chci-li z nabídky vystoupit nebo nastavování ukončit, stisknu ještě jednou tlačítko MODE. Skvělé je, že všechna navolená nastavení zůstávají v paměti detektoru i po jeho vypnutí a když přístroj příště zapneme, máme tam přesně to, co jsme nastavili naposledy.

Při mém hledání a testování jsem odzkoušel všechna různá nastavení a hledací režimy, abych zjistil co mi osobně vyhovuje nejvíce a co se mi jeví jako nejlepší a nejúčinnější. Nakonec po dlouhém experimentování jsem došel k závěru, že detektor chodí nejlépe v podobném nastavení jako u F44, přičemž znatelně rozdílné je pouze nastavení citlivosti. Tu jsem totiž měl nastavenou na "9" (maximální hodnota nastavení citlivosti u F22 je hodnota "10" na rozdíl od F44, kde je maximální nastavení detektoru hodnota "20"). Pro feromagnety, tedy železa jsem kategorii Fe nastavit hluboký basový tón = číslo 1. Všem ostatním kategoriím 2 - 9 (barevné kovy) jsem pomocí tlačítka + / – přiřadil variabilní tón VCO = 0. Pokud budeme chtít od barevných signálů nějak zvukově odlišit ještě i signály s nejvyšší vodivostí  85+ (tak jsou signalizovány např. velké stříbrné mince, vojenské vyznamenání, apod. ale při vyšší mineralizaci i "horké kameny" a železa větších a kompaktních rozměrů), kategorii 9 můžeme přidělit vysoký tón = 4, což nám umožní takovéto předměty zvukově rozlišovat od ostatních barevných signálů.

Díky novému mikroprocesoru, který je u F22 opravdu inteligentní, je každá kovová věc sondou detektoru okamžitě indikována příslušným tónem a na numerické škále v horní části LCD displeji se objeví číslo kategorie odpovídající elektromagnetické vodivosti, tvaru a velikosti lokalizovaného předmětu. Jestliže detektor není v pohybu a není u země, neměl by vydávat žádné tóny. Pokud ano, citlivost je nastavena na dané podmínky příliš vysoko a pro stabilní chod přístroje je praktické hodnotu snížit. Falešné signály - tóny jsou obvykle způsobené elektromagnetickými interferencemi - rušením, zemními minerály, případně velkou koncentrací kovového odpadu. Chceme-li se jich zbavit, ubíráme sensitivitu, dokud rušivé tóny nezmizí. Tady bych jen přidal jednu dobrou radu ohledně nastavení detektoru, která obecně platí i pro většinu ostatních detektorů - pokud je to možné a koncentrace železného smetí není extrémně vysoká, NIKDY nefiltrujte železné Fe signály a hledejte v programu CUSTOM, případně ARTIFACT. Jedině takovéto nastavení nám dává jistotu, že nebudeme přecházet drobné barevné věci maskované větším železem nacházejícím se vedle nich. Kdykoli obdržíme signál, dvouciferné číslo na displeji a číslo kategorie na numerické škále nám ukáže nebo alespoň naznačí, jestli máme pod hledací cívkou přístroje železo nebo barevný kov.

Triangulární sonda
Detektor kovů Fisher F22 je stejně tak jako F44 vybaven novým, progresivním typem sondy, která je svými vlastnostmi někde mezi designem koncentrických a DD cívek a Fisher ji označuje jako triangulární sondu. Tento název  dostala díky svému tvaru, protože obě cívky - větší vysílací i menší přijímací mají tvar trojúhelníku. Díky tomu tato nová sonda má jak skvělé krytí terénu, tak i dobrou separaci a dosah, který je největší ve středu sondy. Chceme-li přesněji lokalizovat, kde se předmět v zemi nachází, zkoumáme cíl špičkou sondy (v místě horní části menší vnitřní přijímací cívky) v obou směrech, případně používáme funkci Pinpoint. Jak se Pinpoint používá, většina hledačů ví a to jen stručně zopakuji. Sondu položíme na zem asi 20cm od lokalizovaného místa signálu a následně při stálém držení stisknutého tlačítka PP ji pomalu přibližujeme. Přesné místo cíle lokalizujeme podle nevyššího tónu a nejnižšího čísla na displeji. Toto číslo vyjadřuje přibližnou hloubku předmětu v palcích (1" = 2,5cm), přičemž hloubka je kalibrována pro předměty středně velké mince. Výhodou funkce Pinpoint je, že sonda nemusí být v pohybu a můžeme ji kdykoli zastavit. Díky tomu nejen přesně lokalizujeme předmět, ale hlavně a především odhadujeme jeho velikost, tvar a hloubku.

VCO tón
Tady bych se ještě jednou rád zastavil u tónů, především pak u varianty VCO. S tímto variabilním tónem - tónovým režimem jsem se poprvé setkal před lety u první modelové řady detektorů Fisher F75 a natolik jsem si jej oblíbil, že od té doby jiný vlastně ani nepoužívám. Proč? Protože tenhle tón se svou výškou a modulací neustále mění podle toho jak je signalizovaný předmět hluboko, jak je veliký, jaký má tvar, atd. a díky tomu tak dostáváme o věci uložené v zemi mnohem více informací než od klasických digitálních, tzv. plochých tónů, kterými disponuje většina ostatních detektorů jiných značek. Barevné předměty tady krásně vypískávají a jsou proto snáze rozlišitelné od bručícího železa. To ale neznamená, že i tyhle jinak příjemné signály se mohou někdy dost zprotivit...  Normální člověk si snad ani nedokáže představit kolik věcí rybáři prostřednictvím svého náčiní, prutů a vlasců do řeky nahází a kolik jich tam pak z jakéhokoli důvodu následně nechají. Ve chvilce kdy našinec vezme do ruky detektor kovu, představa dostane podobu plných kapes s kalhotami visícím proklatě nízko. Ano, po pár hodinách hledání podél břehů částečně vypuštěné slapské přehradní nádrže jsem měl plné kapsy rybářských olůvek odlišných tvarů a velikostí, různých třpytek a jejich fragmentů, karabinek a jiných zajímavých věciček. K tomu jsem našel i několik bolševických korun, padesátníků a dvacetníků, ale jedinou věcí, která by se dala považovat za trochu zajímavou, byl jen novodobý stříbrný křížek a hliníková svátostka ze třicátých let našeho letopočtu. Přestože se na těchto místech v létě koupou lidé, nenarazil jsem tentokrát na žádný prstýnek nebo nějaký jiný utopený šperk. Bude to nejspíš tím, že o každoročně vypouštěné přehradě dozajista ví každý průměrně nadaný člověk s detektorem a ten pak zde pravidelně zkouší svoje štěstí stejně jako já. Když jsem po několika hodinách usoudil, že už by to mohlo stačit a já bych mohl otevřít rybářský krámek, nechal jsem řeku řekou a detektor šel vyzkoušet na moji detektorářskou zahrádku za chatou. Již někdy od roku 1993 tam mám takový malý testovací polygon, kam jsem v různých hloubkách a polohách "zasázel" nějaké mince a různé věci, které jsem kdysi našel a o kterých jsem si myslel, že budu nacházet pořád. Dnes už vím, jak pošetilé přání to bylo s ohledem na skutečnost, že tyhle věci kdysi někdo v omezeném počtu ztratil a nové z nich bohužel už nerostou.

Detektor jsem nastavil přesně tak, jak popisuji výše, jako hledací režim jsem si zvolil CUSTOM – železo hluboký tón a barva variabilní VCO. Pokaždé po zaznění signálu jsem si s detektorem začal hrát, zkoušel všechny ostatní režimy a všelijak upravoval i nastavení hlasitosti a citlivosti. Tu jsem se pochopitelně snažil dát co nejvýše, zároveň jsem ale chtěl, aby přístroj byl pokud možno stabilní bez falešných tónů. Na chatě, kde zdrojů elektromagnetických interferencí moc není, je možné sensitivitu "okouřit" téměř na maximum, mnohem výše než třeba někde v těsné blízkosti hustější aglomerace s množstvím elektromagnetických zdrojů.

A jak to dopadlo? Nový Fisher F22 si vedl nad očekávání dobře a musím říci, že jsem byl opravdu mile překvapen. Jeho výkon a celková efektivita je mnohonásobně výrazně lepší než u předchozího modelu F2, detektor je navíc výrazně lehčí a má navíc některé zajímavé a užitečné funkce jako třeba regulovatelnou hlasitost či CUSTOM program s variabilním VCO tónovým režimem. Žádná konkrétní čísla dosahů zde ale záměrně předhazovat nebudu a to z jednoho prostého důvodu. Je totiž neoddiskutovatelným faktem, že dosahy se mění podle aktuálních podmínek jako je úroveň mineralizace dané lokality nebo vlhkost půdy ale i dokonce fakt, s jakým časovým odstupem bylo pole naposledy hnojené, naměřené centimetry se proto mohou a budou rapidně měnit. Klidně pak může dojít k tomu, že ačkoli majitel nového detektoru někde v testu nebo hodnocení na internetu vyčte, že jeho mašinka bere klasickou korunu "pana - orel" jasně a zřetelně v hloubce  25cm, tu samou minci pak ale sám v takovéto hloubce není schopen najít, ač se o to snaží sebevíc. Není pak divu, že jakožto nezkušeného hledače ho mohou napadnout tři možná vysvětlení:
1) detektor je rozbitý a nefunguje správně
2) neumí to nastavit a něco dělám blbě
3) ten co popisoval hloubkový dosah detektoru anebo ten co mi to prodal, nemluvil pravdu a já mu na to skočil.

I když pochopitelně může platit některá z těchto alternativ, pravým důvodem může být něco mnohem prozaičtějšího. Právě fakt, že detektor byl zkoušen na jiné lokalitě, na připravovaném testovacím polygonu a v ideálních půdních podmínkách, než jaké jsou v rámci našeho každodenního hledání. Je důležité si uvědomit, že rozdíly v dosahu mohou být v závislosti na různých podmínkách a úrovni mineralizace půdy opravdu značně rozdílné a to řádově v desítkách procent, klidně i 40% a více. Osobně jsem se mnohokrát dostal na místo, kde detektor nebyl schopen najít minci hlouběji než v nějakých 15cm, zatímco jinde jsem tu samou byl schopen detekovat i ve 30 číslech. Další kapitolou samou pro sebe pak je vlhkost půdy, tedy spíše vlhkost v jejím sloupci. Pokud je sucho, jako bylo třeba letos v létě, zapomeňte na nějaké rekordní dosahy (naopak výhodou suché hlíny je, že není tolik slyšet železný šrot). Těch kupodivu nedosáhnete ani, když je hodně mokro např. po prudkém dešti. Co se dosahu týče, ideální je přiměřeně a rovnoměrně provlhčená půda v celém svém sloupci, kdy třeba 3 dny jemně prší a my pak vyrazíte po dalších 2 dnech. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím hloubkový dosah je ale hlavně a především koncentrace iontů kovů obsažených v půdě, neboli mineralizace půdy. A zde platí přímá úměra – čím je koncentrace minerálů větší, tím bude dosah menší.

Závěr

Nový detektor kovů Fisher F22 je univerzální přístroj se znatelně nadprůměrným hloubkovým dosahem, přesvědčivou diskriminací a výbornou separací v rámci své cenové třídy. Díky eliptické triangulární sondě 25x14cm má dobré krytí terénu a svojí hmotností pod 1 Kg se řadí mezi vůbec nejlehčí detektory na trhu. Přístroj má nastavitelnou hlasitost s funkcí FeTone na potlačování hlasitosti železa. Detektor má jednoduché a rychlé ovládání pomocí tlačítek, přičemž všechny jednotlivé hodnoty můžeme okamžitě sledovat a kontrolovat na velkém a přehledném LCD displeji. Při hledání na různých lokalitách můžeme použít tří tónovou diskriminaci z celkem třech přednastavených hledacích režimů - COIN, JEWELRY a ARTIFACT. Dle mého názoru ale největším plusem tohoto přístroje je možnost nastavit vlastní diskriminační režim CUSTOM, kde můžeme každé diskriminační kategorii přiřadit jeden ze 4 tónů + variabilního VCO a toto nastavení pak uchovat v paměti. V praxi to znamená, že Fisher 22 se pak chová podobně jako nejvyšší vlajkové modely detektorů Fisher F75 Ltd, F75 nebo F70. Když nakonec k tomu ještě přidáme pro tuto cenovou kategorii dost neobvyklou funkci jakou je voděodolnost + 5 letou záruku, jsme přesvědčení o tom, že tento nový detektor nabízí za málo peněz opravdu hodně muziky. 

Co tedy o této novince říci závěrem? Detektor kovů Fisher F22 je hodně dobrý detektor, který významně obstojí nejen v rámci své cenové kategorie. Mnoho lidí, se kterými se setkávám, se mě ptá "co bych volil, kdyby"? Odpovídám jim přesně tak, jak by to opravdu bylo. Kdybych neměl dost finančních prostředků k tomu, abych si pořídil F75 Ltd. V2.0, nebo F75 V2.0, tak bych se rozhodně nestyděl za F44, pokud bych neměl dost ani na to, abych si F44 pořídil, pak bych si koupil F22 a v průběhu času bych si došetřil na větší, osvědčenou 28DD sondu, která je schopná posunout detektor výkonově směrem nahoru.

Pavel, Fisher Research Labs Czech Republic
Luděk, fisherklub.cz

 

 

Komentáře

Obrázek uživatele karlos

Super popsane kamaradiyes

Obrázek uživatele ricci_kent

...kdybych neměl Devatenáctku, tak bych o Čtyřiačtyřicýtce, nebo Dvaadvacítce uvažoval...myslím, že jsou to povedení detíci.

Gut recenze yes.

Tak ja je neznam ale myslim ze se jim to zase vydarilo ne?

Obrázek uživatele ludek

Ahoj Ricci, F19 ltd. je super detektor. Díky pracovní frekvenci 19 kHz. bere i extrémně drobné věci. Když je pak F19 ltd. ještě osazená sondou 28 DD, tak ho to ještě posune do větších hloubek, bez ztráty na drobné cíle.

Obrázek uživatele ricci_kent

...original GB 10 DD je dobrá, ale s tou 28 DD si kopnu tak o 6 - 8 cm hloubějc surprise...což je super