Test detektorů Fisher F44

Fisher představil letos v červenci tři nové detektory kovů. Je to zbrusu nový a nejlevnější model Fisher F11 a nástupnické modely F22 a F44, které nahrazují starší modely Fisher F2 a F4. I když jde o modely nastupující za starší, realita je taková, že jde o zbrusu nové detektory. Firma Fisher má v podtextu loga firmy dvě označení. Tím prvním je: "1. a nejstarší výrobce detektorů kovu na světě" a druhou "Prémiová značka detektorů kovů". Těmto sloganům jednoznačně odpovídá i tato nová produkční řada a to dokonce včetně toho nejlevnějšího modelu F11, který představuje cenově nejdostupnější detektor kovu této americké značky. Všechny zmíněné modely detektorů jsou vybaveny funkcemi a režimy, které byste v těchto cenových relacích nejspíš nehledali, protože jsou jimi vybaveny až detektory podstatně dražší. Jde především o regulaci hlasitosti, velmi vyspělí numerický ID displej, volitelné zvukové režimy se 4 tóny + variabilní VCO, dále pak 3 přednastavené programy + jeden hledací režim, ve kterém si nastavíte vše podle sebe (označuje se Custom), FeTone™, který velmi významně zvyšuje hledačský komfort tím, že potlačuje zvukovou odezvu na železo dle ryze vlastního nastavení, paměť nastavení a v neposlední řadě také voděodolnost detektorů, atd.

Fisher F44 je nejvýkonnější a nejvybavenější z této trojice novinek (F22 mu je technologicky i uživatelsky velice podobný;  oproti tomuto většímu sourozenci mu chybí pouze možnost manuální odladění země, samostatný režim All-Metal, podsvícení displeje a triangulární sonda, která je na F22 menší - namísto 30cm má centimetrů 25). Oba modely mají ale FeTone™, což určitě uvítá a ocení většina hledačů. Tato užitečná funkce, kterou byly doposud vybaveny pouze nejvyšší modely Fisher  F75 V2.0, F75 Ltd. V2.0 a F19 Ltd., totiž umožňuje ztlumování tónové odezvy železa dle vlastních potřeb, zatímco hlasitost barevných cílů zůstává stejná.  Čím dalším se nové detektory mohou pochlubit? Co takhle tři přednastavené hledací programy + ryze volitelný režim Custom, u kterého lze navolit a uchovat v paměti vlastní nastavení tónů pro jednotlivé vodivostní kategorie. Dále je možné kombinovat a vybírat ze 4 tónů + variabilní VCO. Tento variabilní tón používají ti hledači, kteří chtějí ihned z audio tónu vědět, jak je věc velká a v jaké hloubce se detekovaná věc nachází. V kombinaci s nastavením FeTone™, je to vynikající možnost nastavení pro ty, kterým jde především o detekci těch nejdrobnějších cílů. Detekované kovové věci se tedy dají odhadovat nejen podle digitalniho displeje, kde čísla odpovídají pravděpodobné elektromagnetické vodivosti předmětu (samozřejmě společně s jeho tvarem, velikosti a vzdálenosti od sondy), ale právě i podle jakoby analogového zvukového výstupu. Tóny se dají v programu Custom nastavit tak, aby železa monotónně bručely a barevné cíle naopak vypískávaly nahoru. Podle tohoto VCO variabilního a nikoli pouze digitálního tónu budeme schopni mnohem jistěji odhadovat velikost, tvar a složení lokalizovaného předmětu v zemi, jakož i jeho vzdálenost od sondy. Pomocí VCO tónu tak dostaneme vice informací. Nejrozšířenější a podle mého odhadu je nastavení detektoru na tři tóny. V kombinaci s nastavením FeTone™ osobně nastavuji tak, že odezvu na železné tóny nastavím na 50% zvukového audio tónu a tím dostanu potlumené železné tóny, kdež to střední tóny a vysoké tóny nechávám většinou na maximální volume. Pod středními tóny se většinou skrývají mince, patrony, apod. běžná šepleť (ale pozor, i střední tón dokáže překvapit – ½ ID známky, zlatý prstýnek, apod.) a vysoké tóny mi signalizují, že by mohlo jít o pěknou věc v podobě ID známky, odznaku, přezky, větší mince, medaile, apod. (ale pozor, takto se hlásí i větší kompaktní kus hliníkového plechu, apod.)

Luděk - fisherklub.cz

Test detektoru F44 od Pavla
Jako vždy, moje první zkoušení po sestavení detektoru probíhalo na nedalekém pískovišti, které se nachází kousek od nás, a o které často bojuji s maminkami, jejich dětmi a bábovičkami. Všichni mě tam za ta léta ale již znají a mnohokrát i mohli ocenit, když jsem při předvádění nebo testování detektorů občas našel lopatku nebo angličáka jejich ratolestí. Detektor funguje na dvě 1,5V tužkové baterie a výrobce udává, že vydrží 25 hodin provozu. Pokud budete používat kvalitní alkalické monočlánky (osobně preferuji baterie Sanyo Eneloop XX, se kterými mám pouze velmi pozitivní zkušenost), takováto výdrž opravdu není problém.  Baterie se instalují celkem jednoduše. Po odsunutí dvířek na zadní straně ovládacího panelu se objeví pouzdro, které se pomocí sklopného držadla vytáhne ven.  Po vložení dvou - AA monočlánků (dávejte pozor, abyste nepřehodili kontakty – přístroj tím sice neporoucháte, ten ale nebude fungovat) pouzdro opět vsuneme dovnitř a vše zajistíme dvířky. Dejte si na instalaci nebo výměně baterií záležet, protože pokud chcete, aby detektor byl vodotěsný, dvířka musí být správně zavřená.  Výrobce zásadně doporučuje používat baterie alkalické, případně kvalitní dobíjecí akumulátory. Když jsem si s detektorem hrál, alkalické monočlánky vydržely více než avizovaných 25 hodin provozu. Je pochopitelné, že při častém používání osvětlení displeje bude výdrž jakýchkoli baterií znatelně padat. Takže baterie jsme instalovali a můžeme začít.

Detektor se zapíná zmáčknutím tlačítka - vypínače na pravé straně ovládacího panelu. Po zapnutí přístroje začnou na displeji běhat čísla, celkem jich je 9. Tuto vychytávku už známe z nových modelů Fisher F19 Ltd. jakož i V2.0 verzí F75 a  F75 Ltd. jde o sériové číslo detektoru. Určitě každý z nás alespoň jednou slyšel smutný příběh, jak někomu někde někdo ukradl detektor a ten někdo pak na různých internetových fórech uváděl sériové číslo detektoru a prosil o informace ohledně zcizeného přístroje. Problém vždy byl v tom, že stačilo odstranit nálepku S/N (Serial Number) z panelu detektoru,  tyče nebo bateriového boxu (umístění se liší se podle značky) a šance na ověření výrobního čísla a tím pádem samotné nalezení detektoru se snížila na totální minimum. Fisher je i v tomto ohledu mnohem chytřejší a praktičtější. Ta čísla, která po zapnutí přístroje běží na displeji, jsou sériovým číslem detektoru a toto číslo je implementováno přímo v softwaru a nikdo je nedokáže odstranit. Pokud by tedy nyní existovalo podezření, že daný detektor je ukradený, stačí jej zapnout a přesvědčit se. Každý distributor a vlastně i dealer si v souvislosti se záručním listem vede databázi prodaných detektorů a tudíž může velmi snadno dohledat, komu detektor byl prodán a jaké měl S/N.

Takže detektor máme zapnutý a viděli jsme i jeho sériové číslo. VOLUME (Hlasitost) je první kategorie, která se po zapnutí a zmáčknutí tlačítka MENU na displeji objeví. Pomocí tlačítek + nebo se hlasitost dá dle individuální potřeby rychle a jednoduše upravit. Úrovni dané hlasitosti bude odpovídat číslo na displeji v rozmezí  1 – 20. Při nastavení od 1 do 9 se postupně zesilují signály železa i barevných kovů, při nastavení 10 a výše pak začíná fungovat funkce FeTone™.  Jak to funguje? Při nastavení na 10 je hlasitost naplno pro barevné kovy a nulová pro železa. Od 11 – 20 se signály pro ferromagnety postupně zesilují a při 20 jsou pak signály železa naplno stejně, jako pro barevné kovy. Na začátek bych doporučil nastavit na 8.
Dalším co budeme nastavovat je citlivost. Když opětovně stiskneme tlačítko MENU, na displeji se nyní zvýrazní ikona SENS. Tu upravíme stejným způsobem jako předtím hlasitost. Sensitivitu upravujeme vždy tak, aby chod detektoru byl stabilní, bez falešných tónů způsobených elektromagnetickým rušením. V případě takového rušení je třeba mačkat tlačítko , dokud se přístroj nezklidní. Když chceme dosáhnout většího výkonu/dosahu, citlivost můžeme naopak zkusit zvýšit a to mačkáním +. Na začátek zkuste natavit na 12. V levém sloupci funkcí jsou ještě 2 kategorie a to NOTCH a GROUND.
Funkci NOTCH neboli diskriminační okna osobně nepoužívám a to z toho důvodu, že hodnota/číslo elektromagnetické vodivosti detekovaného předmětu se značně mění podle polohy uložení. Pokud je např. mince naplocho, bude vyhodnocena jiným číslem (a detekována mnohem hlouběji), než když bude kolmo k sondě. Tak se i snadno může stát, že bude zařazena do jiného bloku a pokud je tento odfiltrován, detektor bude zticha, nebude na ni reagovat a my vůbec netušíme, jakou pěknůstku v zemi necháváme pro někoho jiného.
Funkce GROUND neboli vyladění půdy se nastavuje typickým pumpováním sondy a můžeme tak činit buď automatiky a to kdykoli během hledání v diskriminačním režimu nebo manuálně v All-Metalu. Pro klidný chod a přesnou diskriminaci je nutné zem vždy přesně vybalancovat - mačkejte tlačítko GG a současně několikrát zapumpujte sondou ve vodorovné poloze nad zemí v rozmezí 0 – 20cm. Poslední funkcí v levém sloupci je osvětlení displeje.  Dostaneme se do ní tak, že klikáme Menu, dokud se nezvýrazní ikona žárovky. LCD obrazovku můžeme osvítit příjemným červeným odstínem, navíc pomocí + a -   vybíráme intenzitu osvětlení ve stupních od 0 – 5.

Fisher F44 nabízí celkem 3 přednastavené hledací režimy + 1 individuální s pamětí.  Mačkáním tlačítka MODE se zvýrazní požadovaný hledací režim. Pro signalizaci všech kovů použijte program ARTIFACT, nechcete-li slyšet drobná železa, zvolte JEWELRY (šperky). Pomocí programů se navolí úroveň diskriminace (rozlišení) kovů, tedy co slyšet, detekovat chcete a co nikoli. Přístroj hlásí různé kovové předměty rozdílnými tóny a na displeji se zároveň vždy objeví dvou ciferné číslo, které vyjadřuje hodnotu elektromagnetické vodivosti daného předmětu (jelikož se jedná o pohybový VLF detektor kovu, k detekci je pochopitelně nutné sondou pohybovat, nebo naopak pohybovat testovaným předmětem). Nízký basový tón vydávají všechny feromagnety jako železo, ocel, apod., střední tón pak tenké a malé předměty ze zlata, stříbra a bronzu jakož i všechny slitiny a většina mincí. Vysokým tónem jsou signalizovány čisté kovy jako stříbro, měď a hliník. Vysokým tónem se však mohou hlásit i předměty ze železa a slitiny větších (kompaktních rozměrů a kruhových nebo kulatých) tvarů jako jsou kulaté hlavy hřebů, podložky a matky, podkovy, velké plechovky, atd.
Pro hledání všech barevných kovů dle mého názoru a zkušeností nejlépe vyhovuje vlastní tónové rozlišování, které lze nastavit pomocí individuálního režimu CUSTOM. Jakékoli kategorií zde může být přidělen jeden z 5 možných tónů. Jednou z možností je všem "barevným" předmětům přidělit variabilní VCO tón, který svou výšku a intenzitu mění podle toho, jak je předmět velký, jak daleko se od sondy nachází a jaký má tvar. Z popsané charakteristiky vyplývá, že tento zvukový výstup nám dává o v zemi uloženém předmětu mnohem více informací než digitální tón. V takovémto tónovém nastavení sám chodím s Fisherem F75 Ltd V2.0,  F75 V2.0 i F70 DD a proto jej vřele doporučuji. Při výběru tónů postupujte následujícím způsobem: Mačkejte tlačítko MODE, dokud není aktivován hledací program CUSTOM. Opětovně stiskněte a podržte tlačítko MODE (déle než 1 sekundu), dokud na horní diskriminační číselné škále nezačne problikávat první kategorie Fe. Pomocí + nebo vyberte jeden z 5 tónů - 0 (variabilní VCO), 1 (bass), 2 (nízký), 3 (střední), 4 (vysoký). Když jste s výběrem hotovy, opětovným stisknutím MENU se posunete k dalším následným kategoriím - 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a těm stejným způsobem přiřadíte požadovaný tón. Chcete-li z nabídky vystoupit nebo nastavování ukončit, stiskněte MODE. Jo a abych nezapomněl, je perfektní, že toto vlastní nastavení zůstane v paměti detektoru.
A nyní tedy jak s tím hledám já a jak bych to doporučil: Kategorii železa (Fe) nastavit hluboký basový tón = číslo 1. Všem ostatním kategoriím 2 až 9 (barevné kovy) pomocí tlačítka + / – přidělte variabilní VCO tón = 0. Pokud byste chtěli navíc zvukově odlišit ještě i věci s nejvyšší vodivostí  90+ (jak jsou signalizovány např. velké stříbrné mince, ale při vyšší mineralizaci i „horké kameny“ a feromagnety větších rozměrů) od ostatních barevných kovů, kategorii 9 přidělte vysoký tón, tedy 4. Pro ukončení nastavování tónů stiskněte MODE.

Praktická zkouška
Po zemi jsem rozházel pár kovových předmětů jako různé mince, hřebíky, Au prstýnek, fragment Ag náušnice, zmuchlaný alobal, apod. a začal je pomocí sondy analyzovat, abych viděl, jak jsou detektorem vyhodnocovány. Každý kovový cíl, předmět je díky rychlému mikroprocesoru cívkou okamžitě indikován příslušným tónem a na numerické škále v horní části LCD displeji se objeví číslo/ kategorie odpovídající elektromagnetické vodivosti, tvaru a velikosti lokalizovaného předmětu. Jestliže detektor není v pohybu a není u země, neměl by vydávat žádné tóny. Pokud ano, citlivost je nastavena na dané podmínky pravděpodobně příliš vysoko a je třeba ji snížit. Falešné signály/tóny jsou obvykle způsobené elektromagnetickými interferencemi/rušením, zemními minerály nebo velkou koncentrací kovového odpadu. Chcete-li se jich zbavit, mačkejte tlačítko -  pro SENS, dokud rušivé tóny nezmizí. Tady bych si dovolil jednu obecní radu ohledně nastavení detektoru. Pokud je to možné a koncentrace železného smetí není příliš vysoká, nikdy nefiltrujte Fe signály a hledejte v programu CUSTOM, případně ARTIFACT. Jedině tak si budete jisti, že nepřecházíte drobné barevné věci maskované větším železem.

Po obdržení audio signálu, dvouciferného čísla na displeji a čísla kategorie na numerické škále můžeme odhadovat, máme-li pod sondou železo nebo barevný kov. Na tomto místě se na chvilku vrátím k sondě 29x17cm, kterou je Fisher F44 vybaven. Jedná se o nový typ sondy, ta je vlastnostmi někde mezi koncentrickou a dvojitým D. Výrobce ji označuje jako triangulární a tento název vlastně má díky svému tvaru. Obě cívky, větší vysílací i menší přijímací totiž mají tvar trojúhelníku a vzhledem k tomu sonda vykazuje jak skvělé krytí terénu, tak i výbornou separaci a dosah, který je největší ve středu sondy. Chceme-li přesněji lokalizovat, kde se předmět v zemi nachází, zkoumám cíl špičkou sondy (v místě horní části vnitřní přijímací cívky) v obou osách, případně používám funkci Pinpoint.  Jak se Pinpoint používá, většina hledačů ví, zopakuji techniku pro nováčky. Sondu nejprve položíme na zem asi 20 cm od lokalizovaného místa a následně stiskneme a držíme středové tlačítko PP. Přesné místo cíle lokalizujeme podle nevyššího tónu a nejnižšího čísla na displeji. Toto číslo vyjadřuje přibližnou hloubku předmětu v palcích (1" = 2,5cm; hloubka je kalibrována pro předměty velikosti mince). Výhodou funkce Pinpoint je, že sonda nemusí být v pohybu a můžeme ji kdykoli zastavit. Díky tomu přesně lokalizujeme předmět, ale hlavně a především odhadujeme jeho velikost, tvar a hloubku.

O výhodách VCO "analogového" tónu jsem se mohl opětovně přesvědčit, když jsem detektor testoval u sebe na chatě na Slapech. Mám tam již někdy od roku 1993 takovou malou testovací zahrádku, kam jsem v různých hloubkách a polohách zasázel nějaké mince a vůbec věci, které jsem kdysi našel a jaké jsem chtěl nacházet i nadále. Detektor jsem nastavil přesně tak, jak popisuji výše a jako hledací režim jsem si zvolil Custom – železo hluboký tón a barva variabilní VCO. Pokaždé když zazněl signál, začal jsem si následně hrát s jinými režimy a všelijak upravoval i nastavení hlasitosti a citlivosti. Tu jsem se pochopitelně snažil dát co nejvýše, zároveň jsem ale chtěl, aby přístroj byl pokud možno stabilní bez falešných tónů. Na chatě, kde zdrojů elektromagnetických interferencí moc není, je možné sensitivitu okouřit téměř na maximum a jasně, mnohem výše než třeba někde v okolí větší aglomerace s mraky elektromagnetických zdrojů.

Už kdysi dávno jsem se zařekl, že při testech nechci a nebudu udávat žádná čísla dosahů a to z jednoho prostého důvodu. Dosahy se mění podle aktuálních podmínek jako je úroveň mineralizace dané lokality nebo vlhkost půdy a naměřená čísla se proto mohou a budou rapidně měnit. Není pak nic smutnějšího, než když majitel nového detektoru někde v testu nebo hodnocení na internetu vyčte, že jeho mašina bere bolševickou korunu ve 28cm, on pak tu samou minci cvičně zakope do nějakých 23 čísel a…  ani muk. Okamžitě ho, jakožto nezkušeného hledače, logicky napadnou 3 možnosti vysvětlení:
1) detektor je rozbitý a nefunguje správně
2) neumím to nastavit a něco dělám blbě
3) ten co popisoval hloubkový dosah detektoru a/nebo ten co mi to prodal, nemluvil pravdu a já mu na to skočil.

I když může samozřejmě vždy platit některá z těchto alternativ, často může být důvod mnohem prozaičtější. Právě fakt, že detektor byl zkoušen na jiné lokalitě s odlišnými půdními podmínkami, než jaké byly při avizovaném testování, mohou za to, že vámi naměřený dosah je menší než ten jeho. Je důležité si uvědomit, že rozdíly v dosahu mohou být v závislosti na různých podmínkách a úrovni mineralizace půdy rozdílné řádově v desítkách procent, klidně až 40, 50%. Osobně jsem se mnohokrát dostal na místo, kde detektor nebyl schopen najít minci hlouběji než v nějakých 18cm, zatímco u mě na polygonu jsem tu samou byl schopen detekovat ve 30 číslech. Další kapitolou samou pro sebe pak je vlhkost půdy, tedy spíše vlhkost v jejím sloupci. Pokud je sucho, jako bylo třeba letos v létě, zapomeňte na nějaké rekordní dosahy (naopak výhodou suché hlíny je, že není tolik slyšet železný šrot). Těch kupodivu nedosáhnete, ani když je hodně mokro např. po prudkém dešti. Co se dosahu týče, ideální je přiměřeně a rovnoměrně provlhčená půda v celém svém sloupci, kdy třeba 3 dny jemně prší a vy pak vyrazíte po dalších 2 dnech. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím hloubkový dosah je ale především koncentrace iontů kovů obsažených v půdě, neboli mineralizace. Zde platí přímá úměra – čím je koncentrace minerálů větší, tím bude dosah menší.

Nakonec jsem se vypravil na svoje oblíbené pole kousek za vesnicí, kde jsem v minulosti našel spoustu hezkých věcí jako mincí, svátostek, knoflíků, ap. Je to nejspíše tím, že přes pole kdysi vedla stará cesta od Krčínových Křepenic, která však v minulosti ne až zase tak dávné začala vadit soudruhům při tvorbě dlouhých širých lánů a tak ji někdy v 50. letech minulého století rozoraly. Na poli jsem s detektorem strávil asi 3 hodiny a z jeho chování a i výsledky jsem byl opravdu spokojen. Při tom výše popsaném nastavení, podobném tomu v jakém chodím s F75, se detektor choval skutečně hodně podobně. Jasně, hloubkové dosahy jsou jiné než u přístroje za 30 tisíc korun, ale … Tahle nová mašinka stojí jen něco málo přes 12 tisíc a tak by bylo bláhové od ní čekat stejný výkon jako od profesionálního špičkového detektoru. Na druhé straně je při porovnávání ale možno najít i něco, čím se žádný jiný detektor v téhle třídě pochlubit nemůže. Fisher F44 váží včetně baterií méně než 1 kilogram a je vodotěsný. Tedy spíše počasí vzdorný, jak by se dal přesně přeložit anglický výraz „Weatherproof“. V praxi to znamená, že ačkoli se s ním nemůžeme potápět, vše ostatní tenhle detektor vydrží a nějaká ta bouřka nebo déšť, cákání vody nebo omývání mu nevadí.

Závěr testu
Fisher F44 je výkonný detektor s dobrým hloubkovým dosahem, přesvědčivým rozlišením kovů a výtečnou separací. Díky sondě o velikosti 29 cm, jejímu designu a tvaru má výborné krytí terénu a přitom váha celého přístroje je méně než 1 Kg. Nastavovat můžeme hlasitost včetně potlačování volume železa, pochopitelně citlivost a je zde i možnost podsvícení LCD displeje a to dokonce ve 4 stupních intenzity. Všechna nastavení provádíme pomocí tlačítek, přičemž jednotlivé hodnoty můžeme okamžitě sledovat a kontrolovat na velkém a přehledném LCD displeji. Detektor se rychle a jednoduše ladí "připumpováním" na aktuální půdní podmínky a to buď poloautomaticky, nebo manuálně. Pro hledání na různých lokalitách můžeme vybírat ze tří přednastavených hledacích režimů se 3 tóny. Dle mého názoru ale největším plusem tohoto přístroje je možnost nastavit vlastní diskriminační režim Custom, kde můžeme každé diskriminační kategorii přiřadit jeden ze 4 tónů + variabilního VCO a toto nastavení pak uchovat v paměti. V praxi to znamená, že se nám detektor při tomto nastavení může chovat hodně podobně jako nejlepší modely Fisher F75 Ltd a F75 nebo F70 a to je opravdu bomba.  Když k tomu pak přihodím ještě vodotěsnost a 5 letou záruku, myslím si, že se zde nabízí hodně muziky za málo peněz.

Jak bych tedy závěrem tuto novinku od Fishera hodnotil? Dle mého názoru je F44 dobrý, hodně dobrý detektor a opravdu bych měl problém mu v dané třídě a v této cenové kategorii hledat soupeře.

Pavel

Pro toho, kdo by si chtěl prosvištět němčinu, jeden test Fisheru F44 od německých kolegů: